A máme tady žhavou sérii novinek!

Celým přístavem se nesou tajemné zvěsti o tom, že sterej Rudovous Barbadosa je ve městě a shání posádku na svůj škuner. Můžete za soumraku zaslechnout klepny na tržišti, jak se dohadujou, co má ten starej blázen za lubem. Vrátil se snad po několika měsících na moři zpátky do přístavu? A je snad pravda, že zase bude zvedat kotvy?

Můžete slyšet námořníky v přístavní putyce, jak se smějou těmhle drbnám z pavlače. Kdo to kdy slyšel! Rudovouse už tu nikdo dlóuho neviděl a asi ani nikdy neuvidí. Každej ví, že ho dávno musela sežrat nějaká mořská potvora za to, jakej byl podivín. A že shání lidi?? Pohádky!

Jak škaredě se tito lidé z Oseleckých Přístavů pletou! Ráno, pod hávem mlhy, kterou neprohlídnou ani skřehotající rackové kroužící nad molem, natož pak ještě vyspávající obyvatelé, pod pláštěm ranního šera, v zimě, kam bys psa nevyhnal, nejsou doky tak mrtvé, jak se zdají být. V jedné postraní loděnici vládne tichý, ale velmi čilý ruch. Nádeníci nosí z okolních stodol soudky a překládají lodní truhly s neznámým obsahem, v ranním tichu je zevnitř slyšet zvuk pil a šustění, jako když se skládají lodní plachty.

Kdyby někdo proklouzl dovnitř, uviděl by loď, která má hodně daleko ke škuneru a přípravy kolem ní se točí v plném proudu. Na kapitánském můstku by jistě ten někdo nepřehlédl velký černý klobouk a pod ním člověka, kterej to má všechno na svědomí. Ani ve snu by vás nenapadlo, že vypadá jako blázen. Jen on totiž ví, že 18. července musí být vše připraveno k vyplutí.